Aňa Geislerová

25. července 2016 v 8:35 | T.N.R |  Autogramy
17.4.1976 se v Praze do rodiny výtvarnice a japanologa narodila Aňa Geislerová. Po dokončení základní školy se rozhodla pro dráhu hereckou a začala studium na pražské konzervatoři. Konzervatoř však nedokončila. Od čtrnácti se profesionálně v italském Miláně věnovala modelingu, bohužel bez zásadního prosazení. V roce 1990 přišla první nabídka zahrát si ve filmu od Ondřeje Trojana Pějme píseň dohola a o rok později ve filmu Requiem pro panenku Filipa Renče přichází kýžený úspěch. Aňa se dostává do širšího povědomí diváku a hledáčků režisérů. Stává se nejobsazovanější českou herečkou, na svém kontě má více jak 70 filmů a seriálů. Například: Přítelkyně z domu smutku, Princezna Fantaghiró 2 a 3, Jízda, Válka barev, Výchova dívek v Čechách, Kuře melancholik, Kytice, Výlet, Mazaný Filip, Sklapni a zastřel mě, Soukromé pasti, Anděl Páně, Letiště, Medvídek, Divnolásky, Občanský průkaz, Nevinnosti, Vrásky z lásky, Líbánky, Pohádkář, Polednice nebo v novinkové pohádce Anděl Páně 2. Za herecký výkon ve filmech Návrat idiota (1999), Želary (2003), Štěstí (2005) a Kráska v nesnázích (2006) získala prestižní ocenění Český Lev.






Autogram s věnováním Aňi Geislerové pro mne získali kamarádi na Filmovém festivalu v Karlových Varech. Moooc děkuji, pánové.
 

Leona Machálková

22. července 2016 v 7:37 | T.N.R |  Autogramy
Leona Machálková se narodila 24.5.1967 ve Zlíně. Ve Zlíně také navštěvovala základní školu a gymnázium, od dětství se věnovala zpěvu, hře na housle a recitaci básní. V roce 1985 až 1990 studovala na FF UP v Olomouci, obor český jazyk a dějepis. Byla členkou skupin Damiján a Znamení dechu, se kterými vystupovala po nejrůznějších festivalech a klubech. V roce 1991 se stává členkou v Semaforu, kde působí čtyři sezóny. Moderuje v rádiu Evropa 2 a v České televizi uvádí pořad Telerezonance. Od roku 1993 pozvolna začíná působit v muzikálech West Side Story 1993 - 1994, Jesus Christ Superstar 1994 - 1995, Dracula 1995 - 1999, dále pak Monte Cristo, Les Miserables nebo Angelika. V roce 1996 vydává své první album s názvem Leona, o dva roky později veleúspěšné CD Film a Muzikál, kterého prodala více jak 90 tisíc nosičů. Doposud vydala šest sólových alb a jednu kompilaci svých největších hitů. Velice zdatně se uplatnila i v dabingu, svůj hlas propůjčila krásné Esmeraldě v kresleném filmu Walta Disneyho Zvoník u Matky boží.



Autogram s věnováním Leony Machálkové pro mě získali moji kamarádi, velice děkuji :).

Jitka Asterová

18. července 2016 v 9:29 | T.N.R |  Autogramy
7.12.1959 se v Praze narodila Jitka Asterová. Od mládí se věnovala krasobruslení a atletice, byla členkou dětské lední revue. Jako absolventka gymnázia šla na Lidovou konzervatoř, ze které přestoupila na DAMU. Po úspěšném ukončení DAMU v roce 1985 hostovala v Činoherním klubu, v divadle Rokoko a v Divadle Ungelt. S kamerou se poprvé seznámila v roce 1977 ve filmu Hop - a je tu lidoop. Dále si například zahrála ve filmech a seriálech: Samorost, Já nejsem já, Veselé Vánoce přejí chobotnice, Jak básníkům chutná život, Pan Tau, Chlapci a chlapi, Vesničko má středisková, Čas sluhů, Trhala fialky dynamitem, Šakalí léta, Ulice, To nevymyslíš!, Vratné lahve, O mé rodině a jiných mrtvolách, Ententýky, Nevinné lži nebo V.I.P. vraždy. Kromě hereckého umu je vyhledávanou moderátorkou nejrůznějších společenských akcí a různých talkshow. Od roku 2002 až 2011 spolupracovala s rádiem Frekvence 1, kde měla svůj autorský pořad "Sexy život". V současné době můžete Jitku Asterovou spatřit v inscenacích Monology vagíny nebo Tělo v Intimním divadle Bláhové Dáši nebo na TV Barrandov v pořadu Prominenti.




Autogram Jitky Asterové jsem získal osobním setkáním na Václavském náměstí 12.7.2016.
 


Lucie Černíková

15. července 2016 v 8:17 | T.N.R |  Autogramy
Lucie Černíková se narodila 19.12.1982 v Rakovníku. V Rakovníku vystudovala gymnázium a poté šla na studium pražské Konzervatoře Jaroslava Ježka, obor zpěv u profesorky Virginie Walterové. Poprvé se na prknech co znamenají svět představila divákům v muzikálu Kráska a zvíře, dále například působila v muzikálech: Za zvuků hudby, West Side Story, Zasněná romance, Les Misérables nebo Sliby chyby. V současné době můžete Lucku spatřit na prknech divadla SEMAFOR. Svou první roli získala v roce 1999 v televizní pohádce Silák a strašidla, dále si zahrála ve filmech a seriálech, například: Peklem s čertem, Společník, 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, Ordinace v růžové zahradě, 100+1 princezna, Sůva z nudlí, Horákovi, Tři životy, Trapasy, Cukrárna, Cesty domů, Méďové na cestách nebo v seriálu V.I.P. vraždy.


Autogram Lucie Černíkové jsem získal osobním setkáním 12.7.2016 na afterparty po skončení benefičního galavečeru k 70. narozeninám Vlastimila Harapese "A tančím dál"

Jiří Ressler

29. června 2016 v 8:13 | T.N.R |  Autogramy
Jiří Ressler byl v letech 1996 až 2002 studentem JAMU v Brně v oboru muzikálové herectví, o rok později získává své první angažmá v Městském divadle Brno. Zde působí jednu sezónu a odchází do angažmá v Divadle Slawjena, pozdějším Malém divadle komedie, zde je do roku 2006. Od roku 2006 až 2014 je v Českém filharmonickém sboru Brno. 1.3.2015 znovu přichází do Městského divadla Brno, a to do souboru muzikálového. Téhož roku je v souboru LiStOVáNí - cyklus scénických čtení, jehož zakladatelem je herec Lukáš Hejlík a Pavel Oubram. Mimo divadlo vyučuje na JAMU, věnuje se moderování.


Autogram Jiřího Resslera jsem získal osobním setkáním po LiStOVáNí knížky Roberta Fulghuma Drž mě pevně, miluj mě zlehka 25.6.2016 v Měšťanské besedě v Plzni.

Robert Fulghum a Jiří Ressler

29. června 2016 v 7:03 | T.N.R |  Autogramy
Dne 4.6.1937 se ve Waco v Texasu narodil spisovatel, unitářský pastor, filosof, učitel, zpěvák a malíř Robert Fulghum. V roce 1988 vydal svou první knížku s názvem Vše, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce. Tato jeho prvotina mu zajistila okamžitou slávu, je jeho nejznámějším a nejprodávanějším dílem. Robert Fulghum je všestranným člověkem, má několik vysokoškolských diplomů, ale jak říká, teprve škola života jej něčemu naučila. Několikrát objel svět, žil jako mnich v zen-buddhistickém klášteře, pracoval jako kovboj na statku v Texasu, Coloradu a Montaně, byl zaměstnán u firmy IBM, živil se také jako barman, učitel hry na kytaru, v posledních letech se kromě psaní věnuje výuce kreslení. Ovládá hru na hudební nástroj mandocello. Z jeho knižní tvorby můžete dále znát například: Už hořela, když jsem do ní lehal, Možná, možná ne: nápady z vnitřního světa, Opravdová láska, Třetí přání, Poprask v sýrové uličce, Co jsem to proboha udělal?, Drž mě pevně, miluj mě zlehka nebo Vzpomínky na jedno dobrodružství.




Autogram Roberta Fulghuma jsem získal osobním setkáním po LiStOVáNí jeho knížky Drž mě pevně, miluj mě zlehka 25.6.2016 v Měšťanské besedě v Plzni.

















Jiří
Ressler byl v letech 1996 až 2002 studentem JAMU Brno v oboru muzikálové herectví, o rok později získává své první angažmá v Městském divadle Brno. Zde působí jednu sezónu a odchází do angažmá v Divadle Slawjena, pozdějším Malém divadle komedie, zde je do roku 2006. Od roku 2006 až 2014 je v Českém filharmonickém sboru Brno. 1.3.2015 znovu přichází do Městského divadla Brno, a to do souboru muzikálového. Téhož roku je v souboru LiStOVáNí - cyklus scénických čtení, jehož zakladatelem je herec Lukáš Hejlík a Pavel Oubram. Mimo divadlo vyučuje na JAMU, věnuje se moderování.


Autogram Jiřího Resslera jsem získal osobním setkáním po LiStOVáNí knížky Roberta Fulghuma Drž mě pevně, miluj mě zlehka 25.6.2016 v Měšťanské besedě v Plzni.

Igor Orozovič

27. června 2016 v 7:05 | T.N.R |  Autogramy
Igor Orozovič se narodil 7.7.1984 v Praze. Po úspěšném zakončení gymnázia studoval dva roky muzikálové herectví na Konzervatoři Jaroslav Ježka a poté přešel na DAMU, kde se věnoval činohernímu herectví, jež absolvoval v roce 2010 titulní rolí Molièrova Tartuffa a rolí Dr. Dorna v Čechově Rackovi. Již během studií hostoval ve studiu Sanint Germain - Rock Café v Praze, v Divadle Na prádle nebo v Divadle Ta Fantastika. V roce 2009 získal titulní roli Sofoklova Oidipa v činohře Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, zde také získává stálé angažmá. Za roli Mozarta v Shafferově Amadeovi získal v roce 2011 cenu Alfreda Radoka v kategorii Talent a o rok později byl nominován na cenu Thálie v kategorii muzikál za roli Faraona v muzikálu T. Rice a A. L. Webera Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť. Působil také na ostravských Schakespearových slavnostech Tybalta v Romeovi a Julii. Je spoluzakladatelem a spoluautorem Cabaretu Calembour, pro který kromě textů píše i hudbu a ve kterém s ostatními tvůrci účinkuje. V současné době je také členem souboru v Národním divadle v Praze, zde Igora můžete vidět v představeních Strakonický dudák, Ze života hmyzu, Sluha dvou pánů, Othello, Audience u královny a dalších. V Divadle Kalich naprosto fantasticky ztvárňuje Georgese Pitou ve hře Božská Sarah s Ivou Janžurovou. První roli ve filmu získal v roce 2008 ve filmu Anglické jahody, dále si zahrál například ve filmech: Nepravděpodobná romance, Bella Mia, Zakázané uvolnění, Laputa, Fotograf nebo Milada.

Autogram Igora Orozoviče jsem získal osobním setkáním 20.6.2016 po představení hry Božská Sarah v Divadle Kalich v Praze. Igor byl velice milý a ochotný. Budu se opakovat, ale pokud budete mít možnost jít na hru Božská Sarah, zajděte si, stojí za to!!!

Iva Janžurová

22. června 2016 v 8:33 | T.N.R |  Autogramy
Iva Janžurová se narodila 19.5.1941 v Žirovnici u Pelhřimova. Stejně jako její rodiče šla studovat pedagogické gymnázium v Českých Budějovicích, ale divadlo bylo silnější a touha hrát nakonec zvítězila. V roce 1963 absolvovala pražskou DAMU. Rok působila v libereckém divadle F. X. Šaldy, od roku 1964 je ve stálém angažmá v Divadle na Vinohradech, kde setrvala až do poloviny 80. let. V roce 1988 se stává členkou Národního divadla, kde působí dodnes. První filmová role přišla v roce 1961 ve filmu Turista, od té doby si zahrála ve více jak 170 filmech, seriálech a inscenacích, například: Svatba jako řemen, Sňatky z rozumu, Světáci, Pane, vy jste vdova!, Marečku, podejte mi pero!, Zítra to roztočíme, drahoušku...!, Mladé víno, Ať přiletí čáp, královno!, Cirkus Humberto, Nemocnice na kraji města, O princezně, která ráčkovala, Čert ví proč, Trapasy, Vy nám taky, šéfe!, O mé rodině a jiných mrtvolách, Doktoři z Počátků, Všiváci, Život je ples, Cukrárna, Výlet, Co chytneš v žitě, Sponzor, Eliška a její rod, Penzion pro svobodné pány, Drahé tety a já, Páni kluci, Slaměný klobouk, Létající Čestmír, Bambinot, Žiletky, Ene bene, Zlatý ruce nebo ve filmu Teorie tygra.



Autogram s věnováním na fotografii a plakátu Ivy Janžurové jsem získal osobním setkáním po představení hry Božská Sarah v divadle Kalich 20.6.2016. Pokud budete mít možnost, zajděte si na tento herecký koncert Ivy Janžurové a Igora Orozoviče nebo Kryštofa Hádka. Stojí to za to!!!
Paní Janžurová byla při osobním setkání naprosto fantastická, plná elánu a neuvěřitelné energie!

Lucie Bílá

4. června 2016 v 9:09 | T.N.R |  Autogramy
Lucie Bílá, vlastním jménem Hana Zaňáková se narodila 7. 4. 1966 v Otvovicích. Je vyučená dámskou krejčovou, ale naštěstí se tomuto, byť krásnému řemeslu nevěnovala. První zkušeností v hudební branži byly pro Lucku skupiny Rock-Automat a Arakain. Hudební kariéru začínala pod vedením producenta Petra Hanniga s hitem Neposlušné tenisky, který si ji všiml v 80. letech. Odchodem od Hanniga se seznamuje s Ondřejem Soukupem a jeho ženou Gábinou Osvaldovou, se kterými vydává v roce 1992 velice úspěšné album Missariel a připravuje se na roli v prvním muzikálu uvedeným na české scéně Les Misérables - Bídníci. Velice rychle se prosazuje na hudební scéně, díky svému fenomenálnímu hlasovému fondu. V roce 1993 přijímá nabídku do muzikálu Zahrada rajských potěšení, o rok později ztvárňuje roli Lorraine v muzikálu Drákula a v roce 1996 hraje Ágnes v muzikálu Krysař. V roce 2000 přichází divadlo Ta Fantastika s novým muzikálem Johanka z Arku. Tento muzikál napsali Ondřej Soukup a Gábina Osvaldová Lucii přímo na tělo, v té době již tvořily nerozlučný a harmonický tým. Za roli Johanky získává Cenu Thálie 2000 v oboru opereta, muzikál. Na svém kontě má již čtyři sólová alba, již zmiňované album Missariel(1992), Lucie Bílá(1994), Hvězdy jako hvězdy(1998) a Úplně nahá(1999). Za svůj největší dosavadní úspěch Lucie považuje svá dvě vystoupení na hudebním festivalu Pražské jaro 98, podařilo se jí to jako první popové zpěvačce v historii. Vystupuje v nejrůznějších pořadech: Manéž Bolka Polívky, Bolkoviny, Banánové rybičky, Tyjátr, Horoskopičiny, Všeci sú za dverami, Promulle, silvestrovské televizní estrády, má svůj vlastní pořad Lucie na Bílo, je pravidelným hostem pořadu Miss České Republiky, moderuje Miss desetiletí nebo předávání Cen hudební akademie 99. Lucie se stala fenoménem a absolutně nejlepší českou zpěvačkou, je patnáctinásobnou zlatou českou slavící za rok 1996-2004 a 2007-2012 a dvakrát stříbrnou v roce 2005-2006, je držitelkou cen Grammy (1992, 1992, 1993, 1994), cen Hudební akademie (1996, 1997, 1998), Týtý(1994 až 2003, 2006, 2007) a absolutní vítěz Týtý (1997, 1998), Thálie 2000 a řada dalších anket v médiích o nej zpěvačku a osobnost. I nadále zpívá v muzikálech, v roce 2003 Excaliber a Romeo a Julie, v roce 2005 Elixír života a Láska je láska a v roce 2008 Němcová, Aida, The Addams Family a nádherná Carmen, za kterou byla nominována na cenu Thálie 2008. Natočila další sólová alba Jampadampa (2003), Woman (2007) a Bang!Bang! (2010), Modi (2012) a novinkové album Hana (2016), dále vydala best of Láska je láska (2004), Platinum collection (2007), záznam z koncertů Koncert (2006) a Lucerna (2008), v roce 2010 vychází CD Bílé vánoce Lucie Bílé a o rok později Duety na Bílo a Duety na Bílo 2. Napsala dvě autobiografické knížky Teď už to vím a Jen krátká návštěva potěší (2007) a s Lukášem Fronkem vytvořili výpravnou fotografickou knížku Můj fantastický rok (2011). Objevila se i ve filmu, například: Čas dluhů, Princezna ze mlejna, Fontána pre Zuzanu II, Král Ubu, v novém filmu Marie Poledňákové Líbáš jako bůh, V peřině a v autobiografickém filmu Život je zebra. Lucku můžete spatřit v Hudebním Divadle Karlín v muzikálu The Addams Family a v obnoveném muzikálu Carmen.

Autogram Lucky Bílé jsem získal spolu se zakoupeným růžencem, jež Lucka vlastnoručně vyrábí z perel Swarovski a výtěžek putuje na charitativní projekt, jež je věnován Kostelu sv. Mikuláša v Podunajských Biskupiciach v Bratislavě a Kostelu sv. Bartoloměje v Kyjích v Praze.

Jan Révai

27. května 2016 v 7:37 | T.N.R |  Autogramy
Jan Révai se narodil 11. 2.1974 v Kladně. Původně se vyučil automechanikem, ale více než oprava aut ho zajímal tanec. Již od mala se mu věnoval, působil v tanečním souboru UNO Richarda Hese a byl členem skupiny Děti swingu hostující v Hudebním Divadle v Karlíně. Pro své velké taneční dovednosti byl obsazen do role krvinky v muzikálu Dracula, později přibyli další muzikály například: Romeo a Julie, Carmen, Hair, Pomáda a nebo Johanka z Arku. Do většího podvědomí diváků se dostal v roce 2001 rolí Šimona v muzikálovém filmu Filipa Renče Rebelové. Před kamerou se pak začal objevovat čím dál častěji, zahrál si ve filmech a seriálech: Zatracení, Blade2, Rodinná pouta, Bazén, Velmi křehké vztahy, Druhý život, Gympl s (r)učením omezeným, Poslední vízum, Gangster Ka, V.I.P. vraždy nebo ve filmu Lída Baarová. Kromě hraní, tance a zpěvu je i výborný moderátor, což potvrdil na předávání cen Českého slavíka v roce 2001.



Autogram s věnováním Jana Révaie jsem získal osobním setkáním 25.5.2016 po představení hry Penzion Ponorka v DK Pekle v Plzni.

Zdeněk Pohlreich

25. května 2016 v 9:47 | T.N.R |  Autogramy
10. 4. 1957 se narodil český šéfkuchař, gastronom a moderátor Zdeněk Pohlreich. Po nevyvedených přijímacích zkouškách na střední školu nastoupil do učebního oboru kuchař. Zprvu jej vaření vůbec nebavilo, po úspěšném zakončení učebního oboru nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl jedním z členů reprezentačního baseballového týmu. Zájezd do Nizozemska vyvolal u Zdenka touhu žít jinak a začal uvažovat o emigraci, v roce 1986 byl již pevně rozhodnut a o tři roky později opravdu emigroval. Rok strávil v Nizozemsku, pracoval zde v restauraci Het Schellinkje jako šéfkuchař. V Nizozemsku pak obdržel povolení odjet do australského Adelaide. Zde mu hodně v prvopočátkách pomáhal jeho strýc. Nastoupil tedy jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, zde se později stal šéfkuchař. Po návratu do Čech pracoval jako šéfkuchař v Praze v hotelu Renaissance (1993 až 1996, 2002 až 2004), Villa Voyta (1996 až 1998), Radisson SAS (1998 až 2002) nebo Mariott. Od roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je jedinečným místem nesoucí ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je pro změnu v italském duchu. V současné době je pedagogem na Střední škole gastronomické a hotelové SŠGH v Praze. V roce 2000 se stává vítězem President´s Award, Hong-Kong, Radisson SAS a v roce 2001 je vítězem President´s Award, Cancún. Zdeněk se do podvědomí široké veřejnosti dostal díky pořadu Ano, šéfe!, jež odstartovala jeho moderátorskou kariéru na plno. Dále uváděl pořady: Na nože!, Šéf na grilu, Česko vaří s Pohlreichem, Už dost, šéfe!, Vařte jako šéf!, Rozpal to, šéfe! nebo Teď vaří šéf!. Na svém kontě má i několik knižních publikacích o vaření: Bravo, šéfe!, Prostřeno bez servítků, Šéf na grilu, Už dost, šéfe - Co jste v televizi neviděli, neslyšeli a neochutnali, Šéf na smetaně, Vejce nebo slepice, Vařte jako šéf!, Česko vaří s Pohlreichem nebo zatím nejnovější knižním dílem je Moje domácí kuchyně.


Autogram s věnováním od Zdeňka Pohlreicha jsem získal osobním setkáním na Bosch Fresh Festivalu v Plzni v OC Plaza 21. 5. 2016.