Listopad 2015

Lenka Vlasáková

20. listopadu 2015 v 9:03 | T.N.R |  Autogramy
27.4.1972 v Praze ve Střešovicích se narodila Lenka Vlasáková. Oba rodiče byli ekonomové, dědeček František Vlasák byl v období 1968 až 1969 ministrem plánování. Po základní škole v Horních Počernicích vystudovala gymnázium a následně byla přijata na DAMU, obor herectví. DAMU úspěšně zakončila v roce 1994. Již během studií na DAMU hostovala v Divadelním spolku Kašpar, poté byla sedm let v angažmá v Divadle Rokoko. Následně se plně věnovala mateřským povinnostem, ale i tak hostinsky působila na různých pražských scénách například: Divadlo Bez zábradlí, divadlo ABC nebo Divadlo Na Jezerce, kde působí do dnes. V současné době patří k předním filmovým a televizním herečkám. Kromě hraní se také věnuje práci v rozhlase a dabingu. Před kamerou se poprvé objevila v roce 1990 v dramatu Věry Plívové - Šimkové Houpačka. Dále si například zahrála ve filmech a seriálech: Prima sezona, Lea, Královna kouzelného lesa, Jak básníci neztrácejí naději, Ulice, Tajnosti, Pusinky, Hraběnky, Usnula jsem, U mě dobrý, Kawasakiho růže, Ženy v pokušení, Rodinka, Dešťová víla, Cesty domů, Život je ples, Vrásky z lásky, Piknik nebo ve filmu Hodinový manžel.



Dopis s fotografiemi a ofrankovanou obálkou se zpáteční adresou jsem paní Lence Vlasákové posílal na adresu Divadla Na Jezerce 4.3.2012. Odpověď přišla dne 18.11.2015. Vzhledem ke změně hodnoty dopisů, respektive známek Českou poštou, bohužel paní Lenka doplácela poštovné.



Vím, že tyto řádky asi nikdy paní Lenka číst nebude, ale kdyby náhodou: Moc Vám děkuji za odpověď, děkuji za velkou ochotu a jsem Vaším dlužníkem! Velmi si vážím toho, co jste paní Lenko udělala!!! Děkuji.

Karel Gott

11. listopadu 2015 v 9:03 | T.N.R |  Autogramy
Karel Gott se narodil 14.7.1939 v Plzni. Velice toužil stát se malířem. Po ukončení povinné školní docházky se hlásil na studium výtvarného umění, ale nebyl přijat a tak se šel učit na elektromontéra do ČKD. Zde se krom malování věnoval i zpěvu. Příležitostně vystupoval jako amatérský zpěvák a účastnil se nejrůznějších pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil v roce 1957 na jedné ze soutěží. U poroty sice pohořel, ale za to dostal velice lukrativní angažmá v pražských tanečních kavárnách. Krom svého zaměstnání v ČKD, stačil i vystupovat jako zpěvák. V roce 1960 odchází ze svého zaměstnání a plně se věnuje už jen zpěvu. Zprvu je jeho pěvecký projev vnímán velice rozpačitě, publikum si těžko zvyká na zcela odlišný styl, jež se vymyká zažitým trendům. Až v roce 1962 přichází twist a česká pop scéna dostává novou krev do žil. Své šance se pevně uchopil i Karel Gott. Působí v divadle Semafor a s Vlastou Průchovou vítězí v rozhlasové hitparádě s písní Až nám bude dvakrát tolik. Absolutním triumfem a velkým zvratem v jeho kariéře je nazpívání písně Oči má sněhem zaváté, která se stala největším hitem roku 1963. Vtom samém roce se Karel Gott úplně poprvé ocitá na samém vrcholu pěvecké soutěže Zlatý slavík. V roce 1965 odchází ze Semaforu, zakládá s bratry Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo, kde je hlavní hvězdou. O dva roky později je divadlo rozpuštěno a Karel odchází na sedmi měsíční angažmá do Spojených států. Ze Spojených států se vrací jako úplně nový zpěvák, je dokonalý, sebevědomý profesionál, který převyšuje své kolegy, ale pořád zůstává skromným. 70. a 80. léta umocňují jeho post nejlepšího českého zpěváka, velké popularity se také těší v zahraničí, má na svém kontě nejeden velký hit, spolupracuje s televizí, nazpíval například titulní píseň k animovanému seriálu Včelka Mája a získává přívlastek Zlatý hlas z Prahy. V roce 1990 se rozhoduje ukončit svou pěveckou kariéru a pořádá obrovské turné na rozloučenou nejen po Čechách, ale i v Německu. Své rozhodnutí mění po naprosto obrovském úspěchu tohoto turné. Album Když muž se ženou snídá, vydané v roce 1992, se stává nejprodávanější deskou roku. Znovu se začíná věnovat malování a velice úspěšně vystavuje v Čechách i v zahraničí. Roku 1996 je obnovena anketa Český slavík, dříve Zlatý slavík, a Karel Gott se opět umisťuje na první příčce. Tento post obhajuje každoročně, krom roku 1998 kdy získal stříbrného slavíka. Karel Gott se stal fenoménem oslovující několik generací, stal se žijící legendou.


V současné době Karel Gott bojuje s vážnou nemocí. Mistře, držím pěsti, ať tento nelehký boj vyhrajete!!!

Michaela Dolinová

9. listopadu 2015 v 9:18 | T.N.R |  Autogramy
Michaela Dolinová se narodila 16.3.1964 v Třinci. Absolvovala pražskou konzervatoř a po jejím absolvování nastoupila do Kladenského divadla, kde měla repertoár složený z klasických rolí. Zároveň hostovala v Divadle Semafor a ve skupině Josefa Dvořáka. Z počátku hostovala i v Hudebním divadle Karlín, kde byla od roku 1993 ve stálém angažmá a ztvárnila bezpočet muzikálových rolí. Do širšího povědomí diváků se dostala moderováním počasí a poté moderováním snídaně s Novou. Na svém hereckém kontě má doposud deset filmových, televizních a seriálových rolí, například: Zahrada dětí, Jak básníci přicházejí o iluze, Agáta nebo seriál Ulice a Ordinace v růžové zahradě.

Autogram Míši Dolinové jsem získal osobním setkáním v Paze na srazu KSA na Novotného lávce 7.11.2015.

Robert Vano

8. listopadu 2015 v 8:57 | T.N.R |  Autogramy
Robert Vano
-narozen 1948 Československo
-po úspěšném zakončení studia na vysoké škole emigroval
-1970 pracuje jako maskér pro fotografy módy
-1984 začíná pracovat jako nezávislý fotograf v New Yorku, Paříži, Miláně ……
-1990 návrat do Prahy
-1996 až 2003 působí jako kreativní ředitel pro české vydání Elle
-2004 až 2009 působí jako umělecký ředitel Československých modelů
-2009 pracuje jako nezávislý fotograf v Praze


Čerpáno z www.robertvano.cz, kde se dozvíte více informací o Robertu Vano a jeho tvorbě.


Autogram jsem získal osobním setkáním 7.11.2015 v Praze na Novotného Lávce na srazu KSA.



Autogramiáda KSA

7. listopadu 2015 v 23:01 | T.N.R |  Články
Dnešního dne, tedy 7.11.2015, se konal sraz sběratelů autogramů na Novotného lávce pořádaný klubem KSA, jehož i já jsem členem. Pozváni byli úžasní hosté a z 95 % i dorazili. Hosté byli úžasní, ochotní, příjemní, usměvaví a velice vstřícní. Dokonce i jeden z pánů pořadatelů tentokrát vypustil ze svého slovníku své oblíbené slovo kšeftaři a tak by se mohlo zdát, že to byl skvělý klubový sraz a nelze nic vytknout. Omyl!!! Problém nastal ve chvíli, kdy se autogramiáda hostů spustila. Již samotný špalír, jež se začal utvářet ještě před začínající autogramiádou, byl hrozivý, ale to je povětšinou všude na všech podobných akcích a nejen v našem klubu, popravdě zažil jsem i horší fronty a tlačenice. Ale, následovala koordinace od pořadatelů a vyhrazený prostor pro frontu. A to je kámen úrazu u nás na klubovkách! Sice každý z členů ví, jak a kde utvářet frontu, ale už moc nerespektuje daná pravidla, ohleduplnost k ostatním kolegům a bohužel ani k hostům. Zde by měla nastoupit tvrdá ruka pořadatele a řádná opatření ve formě vymezovačů prostou, k docílení uspořádaného a koordinovaného pohybu fronty. Vymezovače by přinutily každého z účastníků se zařadit řádně do fronty a postupovat dle směru, zabránilo by se předbíhání, vytváření dalších front z opačného konce a tím následného zacpání již tak malých uliček. Samozřejmě aby byla funkčnost na 100 % docílena, musí být upraven i prostor, a to si myslím, že nemůže být až takový problém. Řádně se platí pronájem sálu, proč si tedy nemůžeme ubrat pár stolů a přemístit je (pokud tedy nejsou napevno přidělané k podlaze, a to mi nepřišlo, že by byly) a uzpůsobit tak, aby byl vymezen prostor pro frontu a hosté měli i více pohodlí. Vždyť v našem zájmu by mělo být, aby každá z autogramiád proběhla naprosto hladce a profesionálně. Aby se umělci při pozvání nehrozili už dopředu hrůzou, co je zas čeká nebo pozvání odmítal. Je to i naše vizitka a vrhá to špatný obraz na nás všechny! Nechci, aby to celé vyznělo jako těžká kritika jen na pořadatele, na vině jsme i my, členové, a to z největší části!!! Jelikož dokazujeme, že bez přísnosti to jinak nejde. Z vlastní zkušenosti (již přes deset let pracuji s lidmi) vím, že pravidla se zásadně nedodržují, pokud nejsou převedena do praxe za pomocí nástrojů a pomůcek, jež zcela zabrání nebo znesnadní jejich porušování. A zde je chyba u pořadatelů. Vlídným slovem a ani následně důrazným tónem v hlasu od mikrofonu se ničeho nedosáhne. Smutné je pak ve frontě poslouchat členy, jež jsou v klubu mnohem déle, že situace je rok od roku horší a horší. Poté Vás poprosí o projetí postarší dáma s hůlkou se slovy "já jen procházím, nepředbíhám" a vzápětí ji vidíte, jak se řadí na samý začátek fronty, pomalu, nenápadně a jako by nic.